Jdi na obsah Jdi na menu

P. Mounir Hanachi, ředitel saleziánského centra v Damašku - rozhovor

30. 3. 2018

https://www.interris.it/religioni/la-via-crucis-dei-cristiani-in-siria

P. Mounir Hanachi, ředitel salesiánského centra v Damašku - Rozhovor Federica Cenciho

30. března 2018

Přeložil Regalát

Salesiánské centrum v Damašku slouží 1.300 chlapcům. P. Mounir Hanachi, 34-letý ředitel centra při farnosti sv. Jana Boska, se vrací k minulosti i charakterizuje současnost.

Done Mouniri, jaký je smysl opětovného otevření oratoře?
Byla to nesmírná radost. Můžete si představit to štěstí chlapců, když se znovu mohli dát dohromady při studiu a sportu. V těchto letech války to nebylo poprvé, co jsme zastavili činnost, ale nikdy jsme to nemuseli udělat na dobu pěti týdnů v kuse. Děkujeme Pánu a těm, kteří nás podporovali modlitbou. A také děkujeme syrské armádě a jejích spojencům za osvobození Ghúty.
Po dobu pěti let byla východní Ghúta obsazena „rebely“. Co tato přítomnost znamenala pro vás obyvatele Damašku?
Bylo pět let v krvi. Zvuk zásahů minometných granátů a raket byl přítomen neustále a zaséval smrt. Mezi oběťmi bylo mnoho dětí, v oratoři jsme ztratili řadu chlapců. Dnes v Sýrii nenajdete rodinu, která by neztratila přinejmenším jednoho drahého nebo se nerozdělila, protože mnozí utekli do zahraničí. A to jsem zažil i já: můj dědeček byl unesen při cestování po dálnici, stříleli na něho, podařilo se nám ho vykoupit zaplacením obrovské částky. Uzdravení těchto ran bude trvat nejméně dvě generace.
Kdo jsou tito „rebelové“?
Všichni víme, kdo jsou ti „rebelové“: ozbrojené skupiny složené z mnoha lidí, kteří přišli ze zahraničí. Získali podporu od některých západních zemí a zemí Perského zálivu. Ale to je nyní naprosto jasné.
V posledních týdnech jste napsal otevřený dopis, abyste odsoudil „manipulaci s informacemi“ na Západě o dění v Sýrii. Co jste měl na mysli?
Před návratem do Sýrie jsem žil v Itálii. Každý den jsem mohl číst, jak byly informace o konfliktu manipulovány tak, aby diskreditovaly syrskou vládu. Četl jsem syrské weby, shromažďoval jsem přímá svědectví, a pak jsem viděl, že to všechno italská média úplně převrátila, a nejen to. A to se dělo roky. Úlohou novináře by mělo být přinášet fakta, a ne dělat propagandu.
Zranila manipulace médií syrský lid?
Velmi hodně. Zklamání je hmatatelné. Stejně jako frustrace, protože se nedařilo prolomit ticho o utrpení, které zažívalo 8 milionů lidí v Damašku během okupace Ghúty.
Jak hodnotíte postoj mezinárodního společenství v těchto osmi letech války?
Jako Syřané už nevěříme mezinárodnímu společenství: bylo mnoho slov, ale málo činů. Věříme jen syrské národní armádě, která má právo bránit syrský lid.
Existují také příklady velké lidskosti, které se vyskytují v tragickém kontextu války?
Je to tvrdé, ale těch příkladů je mnoho. Existují chvíle těžké krize, beznaděje. Ale křesťanská víra v Sýrii je opravdu silná. Chlapci z oratoře, jejich rodiny svěřují vše Pánu a jdou dál v naději, že zítřek bude lepší. Mezi bratry ve víře si navzájem dodáváme odvahu.
Jaký je význam Svatého týdne pro ty, kdo tak jako vy žijí ve zmučené zemi?
Květnou nedělí jsme vstoupili do atmosféry velké zbožnosti, s průvody a okamžiky komunitní modlitby v kostele. Po letech strachu z veřejného projevení své víry se konečně vracíme k normálu.
Po „pašijích“ lze tušit, že přijde vzkříšení...
Přesně tak. Pokud se obnoví mír, obnoví se také různé aktivity, a tím i šance, že lidé nebudou nuceni emigrovat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář